Jdi na obsah Jdi na menu
 


Grand Theft Auto IV- info o hře 

Malá recenze:

Obrovská hra. Jiná, než její předchůdci, což je v určitých momentech na škodu, jindy naopak. GTA IV není revoluce, jen evoluce - jádro zůstalo stejné, jen je zase o něco vypilovanější. To nejdůležitější však zůstalo: výborná hratelnost, zábavnost i trvanlivost.

Příběh hraje podstatnou roli co se celkové atmosféry týče. Hodně času jsem jen tak plkal s ostatními charaktery, z rozhovorů s různými individui jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí. Každý má nějakou historii, většinou dost temnou. Jsou tu klasičtí alkoholici, velmi oblíbený je v Liberty City kokain, na kterém frčí snad polovina města. Uvěřitelné jsou nejen vztahy mezi Nikem a jeho okolím, ale i mezi ostatními členy podsvětí. Spousta lidí, se kterými jsem pracoval, se mezi sebou alespoň trochu znala, občas spolu udělali nějaký obchod. Často se také původně partneři rozhádali a jeden po mě chtěl, abych zabil toho druhého.

Postavy mají kladné i záporné stránky, někdo vás štve už od chvíle, kdy poprvé otevře hubu. Někdo další je vám zase sympatický. Na tom je potom postavena další úroveň chování. S určitými lidmi jsem chodil jen tak na pivo nebo večeři, pro někoho dalšího jsem udělal pár kšeftů, ale pak už jsem o něm nechtěl nic slyšet. Budování přátelství v GTA IV má své klady i zápory. Dokud jsem udržoval pouto se svým bratrancem, tak mi na zavolání posílal zdarma taxi, což se prvních pár dní ve městě šikne.

Další lidé mi přinášeli jiné výhody. Je však potřeba s danou osobou trávit čas, vyslechnout si její problémy, zahrát nějakou hru. Společenský život v GTA IV nahrazuje obrovské množství miniher a skrytých úkolů, kterými byly předchozí díly přeplněny. Zpočátku jsem to neoceňoval, ale postupem času jsem zjistil, že je fajn občas jen tak poklábosit. Smůla je, že jen málo z odpočinkových aktivit je vyloženě zábavných. Ze sportů v podstatě žádná – šipky jsou trapně jednoduché, kulečník a kuželky nic moc. Když se jdu opít, není ani vidět nějaká animace, jak do sebe láduji panáky, jen potom nemůžu pořádně chodit a padám na hubu.

 

moto.jpg

Mise

Dle klasické šablony (najít osobu, dojet na místo a zabít) jsem dostával úkoly nejdříve velmi jednoduché. Rozbít někomu ústa, rozmlátit mu auto, roztřískat obchod. Postupně jsem se propracoval ke složitějším a složitějším zadáním a k mocnějším zadavatelům. Nechybí nájemné vraždy, vyřizování účtů, job řidiče, nechával jsem vybuchovat auta i celé domy. Prvních pár hodin jsem pracovat musel, ale pak už jsem si zakázky mohl vybírat i podle peněžní odměny. Nejvíce jsem stejně trhnul na bankovní loupeži s bandou Irů. Byla dobře naplánovaná, ale dost se zvrtla a nakonec to byl pořádný masakr s desítkami policajtů v každé ulici. Mise se moc od zažitých standardů příliš neliší a není moc těch originálních. Možná tak zadáním, nikoliv však provedením. Zabít lidi se dá na stovky různých způsobů. Třeba sbalit gaye v internetové seznamce a na prvním rande ho odkráglovat.

Občas nějaká sledovačka, kdy jsem se nemohl přiblížit k pronásledovanému vozidlu, jindy honička, kdy mi daná osoba nesměla utéci. Přestože je plnění misí velmi zábavné a akcí napěchované, originalitu raději nehledat. Nepříliš různorodé úkoly naštěstí zachraňuje systém soubojů, ovládání vozidel a hlavně pozadí jednotlivých akcí. Právě díky vztahů s lidmi, kteří mi úkoly zadávají, cítíte jakousi povinnost dotáhnout je do šťastného konce. Zajímavé je, že někdy není nutné úkol dokončit a přesto se posunete dál. Nicméně se mnou potom zadavatel odmítal komunikovat. V jednom případě to došlo tak daleko, že jsem se musel rozhodnout, kterého z dvou znepřátelených gangsterů mám zneškodnit. A co myslíte, odnesl to boháč nebo chuďas? Vybral jsem si toho, kdo mi byl sympatičtější.

 

auto.jpg

Město

Je trošku zvláštní, že jsem se vrátil do Liberty City, kde už jsem se pohyboval před pár lety a dívám se na skoro stejnou mapu. Autorům musím za vývoj, jakým město prošlo, pogratulovat, protože za těch šest let prodělala americká metropole obrovský pokrok. Ačkoliv jsem poznával ohromné množství lokací, které jsou přesně tam, kde je hráč GTA IV očekává, celé město prošlo velkou změnou. Tou hlavní je rozloha.

A Niko je jeho součástí. Už si nemůže dovolit cokoliv. Je potřeba si všímat okolí a nechovat se jako pan neohrožený. Auta se snaží projíždět na poslední chvíli na oranžovou a to se mi často stalo osudné, když mě na přechodu zabili bezohledný řidič. Některé káry mají alarm a když jim vyrazím okýnko, začnou houkat. Jakmile je poblíž policie, mám ji za zadkem.

 

mott.jpg

K podnikům doplním ještě noční kluby plné sexy tanečnic, restaurace, kde si jídlem doplňuji zdraví, internetové kavárny, obchody s oblečením a známé lakovny. Se slzou v oku jsem musel oželet můj oblíbený Amunation, který vystřídali skrytí prodejci veškerého zbrojního arzenálu. Ten je jen tak mimochodem naprosto shodný s tím, jaký známe z předchozích dílů. Ulice ještě plní prodavači hot dogů, prostitutky, žebráci nebo úplně neznámí lidé, od kterých jsem občas dostal práci.

 

Toto je licencovaný web